Sex s doktorkou

Nikdy by mě se starší ženou, navíc kolegyní, nenapadly hříšné myšlenky. Pět let sice není tak velký rozdíl, ale když je ti pětatřicet vzhlížíš ke čtyřicátnici přeci jen s určitým respektem. I když se chovala jako mladice. Krátké vlasy vždy trochu rozčepýřené, měla moc milý obličej, se svou štíhlou postavou čile pobíhala, po schodech až poskakovala. Při každém setkání se na mně usmívala. Líbila se mi, ale nikdy mě nepřišlo na mysl nějak zevrubněji si její postavu prohlížet, svlékat ji očima, jak se často připisuje mužským pohledům. Nevědomky jsem respektoval náš věkový rozdíl. S kolegy z oddělení moc nekomunikovala, v kantině sedávala vždy kousek opodál a tím jsme se dost sblížili. Jako exotický stážista z výzkumáku jsem se taky společnému stolu vyhýbal, konec konců o mou přítomnost ani nestáli. A tak se to vyvinulo, že jsme si navykli sedět u oběda spolu. Moc mile jsme se bavili o všem možném, každý den jsem se těšil až se zase sejdeme.

Jednou se naše debata trochu protáhla. Byl pátek, kantinu už chtěli zavírat, na oddělení se nic nedělo, tak jsem ji pozval do mé služební místnosti na kafe. Chvíli jsme se pokoušeli pokračovat v hovoru, ale ta před tím nenucená debata nějak vázla. Něco viselo ve vzduchu. Snad jsem ji přece jen neměl zvát do pokoje, sami dva... starší kolegyně... ale ví bůh, že jsem žádné nekalé úmysly neměl. Pocítila tu změnu atmosféry zřejmě taky. Za chvíli se zvedla a měla se k odchodu. Snad se mi dokonce ulevilo, nerad bych aby mě podezírala z dotěrnosti, když jsme si dosud tak dobře kamarádsky rozuměli. Vstal jsem abych jí popřál pěkný víkend, když se u dveří zastavila a otočila se ke mně zpátky. Mlčky stojí nehnutě, jen se mi upřeně dívá do očí. Není mi to nepříjemné, jen tomu pohledu nerozumím. Zkoumá mě? Vábí? Každopádně pociťuju, že mě vzrušuje. Její oči na mně působí jako magnet. Zapomínám že je o tolik starší, a ještě k tomu kolegyně, přistupuju k ní blíž a pokouším se bádat v jejím pohledu. Nevyčtu nic, ani očekávání ale ani odmítnutí. Mohla by, vlastně chtěla odejít. Můžu se odvážit? Přistoupím těsně k ní, troufale ji chopím za ramena, skloním se k jejím ústům a přisaju se na ně. Mile mi odvětila. Dlouho a krásně se líbáme. Pravá ruka se mi sváží na její hruď, s překvapením cítím že má velká prsa. Zvolna jí ten pravý přes košili hladím. O to víc se mi tiskne na ústa, tím víc mě vroucně líbá.

Její prs mě tak připoutal, že si troufám rozepínat jí tu bílou služební košili. Nebrání se, nechá mou ruku zajet dovnitř - už se odtahuju od jejích úst váben jejím odhalovaným prsem. Nic moc jsem neodhalil, jen bleděmodrou podprsenku... ale přece jen jsem mu trochu blíž, tomu tajůplnému prsu starší kolegyně. Pokouším se proniknout pod košík podprsenky, najednou strašně toužím dotknout se konečně jejího nahého prsu, už fantazíruju o jeho půvabu... V tom mě přerušila. Vymanila se z mého objetí, zapnula si košili a zastrčila ji do bílých služebních kalhot. Zlehka se na mně usmála, snad trochu provinile, ale výtku jsem v jejím pohledu nevyčet. Omlouvá se, že přijde hned, že musí jen dát o sobě vědět na sále. Ještě si zapne plášť a doopravdy odchází. Ach, co jsem to za blba, nadávám si v duchu. Jak jsem si moh troufnout takhle přepadnout starší kolegyni, zklamat její kamarádskou důvěru! Ale všechna čest, diplomaticky se z toho vyvlékla a konečně mně snad taky. Ale kdepak! Jak bych ji podcenil! Přišla zakrátko, tentokrát bez pláště. Za zády otočila klíčem. Rozepíná a shazuje si košili - bleděmodrá podprsenka je fuč, objeví se rovnou dva velké, krásně oválné prsy, snad trochu plošší, že nevisí. Jen si stačím všimnout, že pokožka je na nich trochu svráštěná - ještě jsem neviděl nahá prsa starší ženy, asi to patří k věku. Nemám moc času si je prohlížet, stejně svižně svléká služební kalhoty, pod nimi taky nic - myslím žádné prádlo- objevuje se řídce ochlupený klín... a Jarmila nestydatě stojí přede mnou v celé nahotě. Žasnu jak je ve svém věku krásná. Ještě víc jsem fascinován s jakou samozřejmostí se přede mnou odhalila, jak bezostyšně se svlékla před mladším kolegou po pár týdnech nevinného kamarádství. Myslím, že bych měl jít k ní, políbit na uvítanou v té nečekané nahotě. Ale ona jde sama, ne ke mně, ale rovnou k posteli. Uléhá na záda, ruce roztažené, snad aby nechala víc vyniknout své kouzelné prsy a upřeně se na mně dívá. Chápu, rychle se taky svlékám a uléhám k ní na lůžko. Tisknem se na sebe, líbáme se - znova žasnu jak starší kolegyně dovede vášnivě líbat. Tlačí na mně své oválné prsy - kdo by v takové chvíli neodolal. Dostaví se patřičná erekce. Trochu se stydím tisknout na ní ztopořený penis.

Podle všech zvyklostí bych měl zajet rukou do jejího klína, snad ji polaskat či povzbudit, jenže se příšerně stydím. Gynekoložka, celý den se profesionálně obírá ženským přirozením, mám se já teď obírat jejím? Nebude to taky trochu profesionální? Nenechá mě dlouho přemýšlet, roztahne nohy doširoka - ani se tam nepodívám jak se stydím. Jenže proti erekci není jiné pomoci, jen si trochu pomůžu rukou a vklouzá mi sám od sebe do její už dostatečně vlhké kundy. Sám od sebe ne, musím vydatně přitlačit aby se tam dostal celý. Je sice dost hluboká, ale je divně rovná, přímá, ne tak dopředu zahnutá jak to obyčejně bývá. Snad taky proto, že má nohy natažené vedle sebe - hrome jako gynekoložka by musela vědět že pro úspěšné šoustání musí nohy pokrčit. Třeba je to její trik, musím se trochu víc namáhat zasouvat ho dopředu, ale ta námaha se vyplácí. Aspoň pro ní. S každým novým zasunutím vzdychne, pak najednou vzdychá čím dál hlasitěji, do toho mě polohlasem ponouká "mrdej... víc, hloubějc.. mrdej mě..." Při tom se sama nepohne aby si pomohla, přesto vnímám dobře jak se blíží... Uvědomuju si jak jí má útulnou, chce se mi zůstat v ní v jejím vlhkém objetí, jen ještě kousek ven a zvolna sunout zpátky... ale jí to stačilo. Zhluboka vydechla, ještě párkrát mi penis sevřela, skutečně jen párkrát... a připadá mi, že jsem už v ní nevítaným hostem, v kundě starší kolegyně.

Přesto jsem zůstal, musel jsem, ještě mi moc chybělo k mému vyvrcholení. Tak často se mi to nestalo aby ho žena dosáhla dřív jak já, podle mého až dost brzo. Věděla kde jsem zůstal a šla mi hned na pomoc. Spíš taky sobě - jak jsem později poznal, chtěla, potřebovala mít tenhle nenápadný, výlučně vaginální orgazmus víckrát za sebou. Tím se mi taky vyjasnilo proč nepokrčuje nohy a nenadzvedá se: nepotřebuje zatahovat do hry klitoris, je plně spokojená dlouhými pohybu penisu po celé hluboké, napřímené pochvě. U ní se ten pojem přesně hodí. Zase zeširoka roztáhla nohy, svá půvabně pevná stehna, vjíždím zase do hloubky - ne, pokračování to není, musím úplně znova. Jarmila se krásně přizpůsobuje mému rytmu, tiskne mě za zadek jako by chtěla naznačit co prve říkala "hlouběji". Je mi zas tak božsky v té hluboké, útulné pochvě, připadá mi že se v ní utápím, tonu... Na záchranu se chytám jejích prsů - ve svém novém předorgastickém vzrušení se stačila na mně usmát jak má prsy vnímavé. Oba nás ta prsní epizoda dodatečně vzrušila že musím zrychlit - i to kvituje (ještě) úsměvem. Pak už se tváří vážně, moc vážně, je naprosto soustředěná, jen dýchá rychleji. Čím delší a intenzivnější jsou posuny údu dovnitř a ven, tím rychlejší a kratší jsou její vzdechy. Mezitím zase ta nápověda "mrdej... mrdej.." jako bych sám nevěděl co si počít. Asi ji ta brutální slova samotnou vzrušují, třeba to říká sama sobě. Ale zapůsobilo to i na mně. Opouštím prsa, objímám její zadek a mírně ho v rytmu nadzvedávám proti sobě... rychle se to stupňuje... Teď, teď musím... je to příšerně silné... na vteřinku nevnímám vůbec nic, jen tu úchvatnou slast, rozkoš... jako omámen zůstávám do konce a bezohledně se vystříkám do ní. Když se už můžu rozhlédnout vidím, že se taky probírá z mrákot.

Trochu rozpačitě se na mně usmála, vůbec se před mladším kolegou nestyděla když se mně optala: "víš co bych chtěla? Chtěla bych ještě prcat, móc prcat... tak hezky do hloubky jako prve..." Přitahuje si mou hlavu a vášnivě mě líbá. Nevím kde se ve mně vzalo tolik pohotovosti... vycházím jí vstříc už zase s pevnou erekcí... a celá hra se opakuje.