Úřednice

Zaklepal jsem na  dveře.
"Dále, je otevřeno." ozval se sympatický ženský hlas. Až teď jsem si všiml že dveře kanceláře jsou pootevřené. Vstoupil jsem a uviděl jsem úřednici, jak sedí u počítače a naklání se k obrazovce.  Jen se letmo otočila.
"Dobrý den, máte prosím chvilku?" pozdravil jsem jí a dveře za mnou se zaklaply.
"Jasně. Malý moment, jen si něco dodělám, posaďte se zatím," otočila se zpátky k počítači a dál něco ťukala na klávesnici.

Posadil jsem se ke stolu tak, abych měl na ní dobrý výhled a pokradmu jsem si jí prohlížel. Figuru měla fakt rajcovní: štíhlá přitom ne hubená, výrazný pas, mírně v podbřišku klenuté bříško, přiměřeně rozšířené oblé boky, nohy tak akorát, ani tenké ani tlusté, na ramena jí splývaly husté tmavé vlasy! Prsa jí sice nebyly zezadu skoro vidět, ale já jsem si představoval, že je má nádherný. Srdce se mi rozbušilo při představě jak jí za ně právě teď zezadu chytím. V tu chvíli jsem si uvědomil, že kancelář nemá kliku zvenku, zevnitř jsou klíče a cestou po schodech jsem se musel protlačit houfem úředníků valícím se na oběd. Nikdo teda nemůže přijít!
Co se dělo dál bylo jako sen. Vstal jsem ze židle, pomalu přešel přes místnost a postavil se za ní.
"Ještě chvilku a už to bude. vydržte." řekla, když si uvědomila že stojím nad ní a ani se neotočila, usmála se a psala dál.
Nečekal jsem už na nic a chytil jí zezadu za prsa. Cítil jsem její jemnou vůni a taky bavlněný úplet jejího trička, pod nímž jsem nahmatal pružnou krajku podprsenky. Vzrušilo mě jak má prsa pěkně velká, přitom akorát do ruky, pružně měkounká a teplounká. Do dlaní mě přes dvě vrstvy textilu lehce tlačily tuhnoucí bradavky. Očividně byla v šoku, nic takového určitě nečekala, cukla sebou a pak leknutím ztuhla. Přestala psát a nebyla vůbec schopná pohybu, ani trochu se nebránila! Stál jsem za ní a osahával jí a ona jen vyrazila přidušený vzdech. To všechno jsem vnímal jen v mlze a jakoby z dálky, moje soudnost a slušné vychování bylo to tam, vnímal jsem jenom její prsa. Pak jsem jí začal líbat na krku.

"Co. co. to. dě. děláte?." spíš chroptěla než mluvila a pokoušela se vymanit z mého sevření. Její snaha, ale byla podivně chabá a neúčinná, ruce jí skoro ochable komíhaly podél těla a nechtěly jí poslouchat. Nedbal jsem na její nesouhlas a přetáhl jsem jí tričko nahoru přes břicho ke krku až se objevila černá krajková podprsenka. Vsunul jsem ruku do košíčku a vytáhl jí jedno prso ven, a pak jsem udělal totéž i s tím druhým. Z nepochopitelných důvodů pořád jen seděla a tělo jí neposlouchalo, postavilo se proti vůli její mysli, která se tomu co jsem s ní dělal vzpouzela. Využil jsem toho, zvedl jí ze židle a položil na zem. Naštěstí tam byl koberec a byl ještě relativně po ranním úklidu čistý. Ležela jako bezduchá, pořád neschopná pohybu, jen vystrašenýma očima sledovala co se bude dít. Sklonil se k ní a líbal jí na rty. Měla je pevně semknuté a snažila se uhnout, ale nevzdával jsem to a líbal jsem jí taky na tvářích a na krku a na ušní lalůčky.
Najednou se vzpamatovala, zaškubala sebou, vrtěla hlavou a vyrážela ze sebe jednotlivé slabiky a nesrozumitelná slůvka. A pak, jakoby to vzdala, její odpor povolil a její tělo zvláčnělo.
"Prosím ne.", řekla skoro plačtivě, ale neznělo to vůbec zle. Vyhrnul jsem jí sukni a svlékl kalhotky. Rozepl jsem si kalhoty, roztáhl jsem jí nohy a vnikl do ní.
"Ne., ne." vzdychala, zavřela oči a otočila hlavu. Přiklekl jsem a chytil jí za prsa, mazlil se s nimi a líbal je. Přitom jsem jí zvolna a pomalu miloval. To mazlení a milování mě pomalu dostávalo do varu a připadalo mi že i jí se líbí. Najednou zasténala a vykřikla:
"Udělej mi to! Nepřestávej!" a začala se divoce vlnit a vzpínat. Vzepřel jsem se na rukách a snažil se udržet s ní tempo. Prudce mě k sobě přitáhla, nohy mi obemkla kolem boků, rty se přisála ke krku a nehty mi zaryla do zad až to zabolelo. Přes tričko jsem cítil její tělo jak se ke mně tiskne a vlní v rytmu milování. Netrvalo to dlouho a ucítil jsem pulzující křeč vyvrcholení.
"Nepřestávej! Ještě! Ještě!" chroptěla... pak náhle své sevření uvolnila.
Klekl jsem si a svalil se na bok.

"Oblíkneme se?" řekl jsem a sedl si zpátky ke stolu. Vstala a pomalu, neohrabaně sbírala oblečení. Oblékala se malý kousek ode mě. Nevydržel jsem to a přitáhl jí ještě jednou k sobě. Nebránila a jenom tichounce vzdychla. Stála nade mnou a já si jí z blízka prohlížel. Nedalo mi to  a znovu jsem jí začal líbat. Dotýkal jsem se ještě naposled jejího těla... Najednou jsme toho z ničeho nic nechali. Rychle se dooblékla. Ve chvíli, když si urovnávala sukni a tričko někdo zaklepal na dveře.
"Moment," řekla směrem ke dveřím a když šla kolem mě je otevřít stihla mě letmo políbit na tvář. Ale to už jsem zase seděl a tvářil se důležitě a otráveně, tak jak to ostatně na úřadě má být.