Frigidní se nestydí

Celá léta co u mně pracovala jako laborantka jsem jsem ji prostě bral na vědomí. Jen občas jsem se zamýšlel proč se tak pohledná inteligentní žena kolem čtyřicítky ještě nevdala a podle všech náznaků ani nemá přítele. Přítelkyni, nebo kamarádku měla, znal jsem ji jako úřednici z mé banky, ale že by s touhle nevzhlednou čarodějnicí něco měla... Hlavu jsem si s tím nelámal, taky mě nikterak nepřitahovala. Nebyla z těch žen, které - jak napsal Tolstoj - muž svléká pohledem. Nezavdala k tomu ani nejmenší podnět. Co můžete říci o ženě, kterou vídáte denně v pracovním plášti, pečlivě upnutým až ke krku... a dívat se na nohy své podřízené, to se dost nesluší.

Až jsme se čirou náhodou sešli na plovárně. Oba sami. Právě ty nohy! Krásně formovaná pevná stehna, lýtka jak z módního žurnálu. Jak chodila i v civilu puritánsky oblečená, tak byly i její plavky. Z jednoho dílu - kdopak to dneska ještě nosí?- ne moc přiléhavé, ale i tak kontury naznačovaly pěkně tvarované boky a hlavně zvídavému oku muže (teď přišel Tolstoj s tím svlékáním očima) dost velká prsa. Plavala výborně, většinou naznak, když se doširoka rozmáchla rukama i nohama začal jsem její tělo obdivovat. Na rozdíl od setkání v laboratoři jsme se příjemně bavili, objevil jsem jak je milá a dovede se dokonce od srdce zasmát. Domluvili jsme se na příští týden, zase v tuhle dobu. Příště jsme se dohodli, že nemá smysl jezdit sem dvěma auty, musel jsem stejně kolem... za párkrát mě na zpáteční cestě pozvala na skleničku vína. Po přípitku na tykání jsem ji nedočkavě políbil. Sice odvětila, ale ne příliš smyslně jak bych normálně očekával. Neodradilo mně to. O knoflíky na blůzce jsem musel bojovat. Hlazení prsů přes podprsenku jakž takž snášela, ale můj pokus rozepnout ji sukni kategoricky odmítla. Přesto mě vzrušovala. Nebo snad proto, že je tak zdrženlivá? Po chvíli jsem to vzdal, říkal jsem si halt hloupá blamáž a tím to skončilo. Ale kdepak! Poděkovala mi za návštěvu (už s tykáním) a hned začala domlouvat, kdy pojedeme příště plavat.

Na plovárně mě nepokrytě provokovala. Když jsem vyšel ze šatny, ležela už v plavkách na lehátku a masírovala si nohy. Jednu svůdně vztýčenou mírně pootočila ode mně, zřejmě abych jí viděl do klína. Samozřejmě na mně zapůsobila vzrušivě, dokonce mi to připadlo až trochu nestydaté. Totéž se opakovalo při plavání. Plavala přede mnou, já těsně za ní a jak dělala nohama široká tempa, musel jsem jí civět do klína. Bedlivě sledovala můj obličej, pokaždé když se zeširoka rozmáchla dala se do smíchu.

Na zpáteční cestě jsem ji pozval na revanš na skleničku ke mně. Uvedl jsem ji rovnou na terasu - na důvěrnosti jsem si po té blamáži z minulého týdne stejně netroufal. Najednou se dala do důvěrné řeči sama. Jak že to s ní myslím, přítelkyně (ta protivná stará pana z banky) že ji varovala, jen aby si něco nezačínala se šéfem, že to dělá špatný dojem... a vůbec... chceš se mnou doopravdy chodit? Ujišťuju, že ano, doopravdy, že se mi moc líbí... a vůbec... Zřejmě na to čekala, rychle se uklidnila, ještě mi vykládala, že má s muži špatné zkušenosti, abych se na ní nehněval, že není právě nejmladší, že si takový krok musí náležitě zvážit...

Jak si ho zvážila předvedla mi za malou chvíli - a úplně mě uzemnila. Poprosila abych jí udělal kafe. Ochotně jsem se ztáhl do kuchyně a když se za pár minut vracím nevěřím svým očím. Dveře na terasu zavřené, Milena stojí nahá vedle divanu a já na ni civím jak je krásná. Ztepilé, vysportované tělo, ta krásně modelovaná stehna co se mi už na plovárně tak líbila mně v její nahotě naprosto fascinují. Žasnu jak krásné jsou její prsy doopravdy, ty půvabné kužele jež tak pečlivě puritánským oblečením i na plovárně skrývala. A teď najednou z ničeho nic se sama svlékla. Bez nejmenšího náznaku studu se baží mým obdivným pohledem. Ale jen chvíli. Uléhá na divan, roztahuje nohy a než stačím obdivovat její hustě ochlupenou zahrádku má tam už ruku a začne nestydatě onanovat. Ale jak! Žádné hlazení, pohrávání, jen poohnutým prostředníčkem postrkuje ze strany na stranu, stále stejně rychle. Nepochopil jsem to. Má to být vyzvání? Mám se toho ujmout sám? Rychle se svlékám a kleknu si vedle ní, ještě stačím postřehnout, že to čím tak zběsile mrská je velikánský, dlouhý poštěváček - ta zdrobnělina -...áček na něj nepasuje. Hrnu se jí prstem na kundu abych jí aspoň pomohl, ale ona na to nereaguje. Je zcela zaujatá svou soustředěnou činností, zlehka vzdychá, hledí někam do dáli, bez úsměvu, moc blaze jí zřejmě není. Uvědomuju si jaká je to pro ní dřina. Prst se nezrychluje, to by asi při té zbělisosti ani nešlo,  jen jím mrská a mrská... minuty běží, říkám si jestli tolik potřebuje i při šoustání tak jsem od začátku ztracen. Dlouhým čekáním na nějaké uzavření jejího úsilí ze mně zvolna vyprchává erotický náboj její jinak půvabné nahoty. Přišlo to na ní najednou. Zčista jasna. Bez změny rytmu, bez zrychlování, z ničeho nic šíleně vykřikla, doslova zařvala a byl konec. Ještě ne úplně. Zotavila se bleskurychle a pak střízlivě povídá "ještě jsme nic neudělali pro tebe". Prokristapána, aby mi s ním taky takhle mrskala?!

Nevěděl jsem jak to celé ukončit. Bylo mi trapně. Jí ale ani trošku. Když viděla mou nevůli začala se v klidu oblékat (něco jako když ne, tak ne), usedla ke stolu a nerušeně usrkávala vystydlé kafe. "Jó, abych nezapomněla" povídá jako by se nemetlo "mám dva lístky do opery na Lazebníka. Kamarádka nemůže, půjdeš se mnou?" To nebyl trik, takhle náhodou jsme objevili vedle plavání další společnou zálibu. Hudbu. Byl to nečekaně krásný zážitek. Jednak Lazebník, to je moje (její zřejmě taky) a pak spolu s tak milou a elegantní dámou. Elegantně oblečená, ale zase s tak puritánsky zapnutou blůzkou a zas tak načechranou... proboha vždyť má tak krásná prsa, proč je stále tak skrývá? No nic, bavili jsme se výborně, ani nejmenší náznak na tu divnou událost u mně doma. Odvezl jsem ji domů, bylo už pozdě, jen jsme se domluvili na zítřek na plavání. Všechno jako dřív, jako kdyby se mezi námi nic nestalo.

Jenže ono se stalo. Definitivně ztratila zábrany zdůrazňovat mi svůj rozkrok, jak jsme se jen octli bez dozoru. Ale na plovárně ani na diváky nebrala ohled. Cílevědomě mě vedla do bazénu s teplou vodou. Z několika stran byly velké trysky, které chrlily proudy horké vody, lidé pod ně nastavovali bolavá záda aby si je horkou vodou nechali masírovat. Milena se chytla držadla pod tryskou, široce roztaženýma nohama se opřela o kraj bazénu a trysku si nacentrovala doprostřed rozkroku. I nezasvěcenému muselo být jasné co si tím horkým proudem masíruje. Navíc, když ustavičně pohupovala zadkem a nepřítomně hleděla do dáli nebylo pochyb, že onanuje. Začal jsem se sám stydět. Přisunul jsem se k ní a šeptám aby toho nechala, vždyť jsme za chvíli doma... Jen se jako na srozuměnou pousmála a pokračovala dál v zaujatém pohupování. Odplaval jsem dál, plaval napříč bazénem sem a tam, dlouho, než se ke mně přidala - jako by se nic nestalo. Jestli se dotryskala do orgazmu mohl jsem jen tušit, její lhostejný výraz tváře neprozradil nic. Jako tuhle u mně doma.
Po plavání jsme jeli k ní. Po skleničce vína pronesla formálně: "Chtěla bych tě pozvat do ložnice... můžeš jít napřed, já hned přijdu." Přišla skutečně hned. Svlečená. Nahá se opřela zády o šatník a nechala se obdivovat. Krásu a půvab její nahoty jsem jí upřít nemohl, naopak. Cítím se jako provinilec, rychle se taky svlékám a chci se k ní přiblížit, obejmout, líbat... mám potřebu milostné předehry, než...

Předběhla mě. Sotva jsem se vysvlékl ležela už na posteli, zase s doširoka roztaženýma nohama lehce pokrčenýma v kolenou a vystrkovala HO na mně. Zapůsobilo to na mně moc. Takovou velkou nádheru jsem ještě neviděl. Snad někde na obrázku. Asi jako můj malík veliký. Hladký, jen po krajích sestupují od stříšky jeho majestátní hlavičky trochu zvlněné nymfy, vedle toho poštěváka opravdu malé pysky - oproti růžové hlavičce klitoru zlehka našedlé, jsou zřejmě trochu naběhlé jak jí zřetelně odstávají. To všechno orámováno hustým černým ochlupením dodává jejímu rozkroku nepopsatelně svůdný vzhled. Přesto odolávám, vybavuje se vzpomínka na minule a pro jistotu se ptám "chceš si to zase udělat sama?" Dala se do smíchu. "Léta jsem si to musela dělat sama... to snad stačí..."
Poklekl jsem, musel jsem si HO zevruvně prohlédnout. Nestyděla se, že si tak zblízka prohlížím její nejintimnější intimitu, naopak, mírně se nadzvedla aby ho mému zraku ještě víc zpřístupnila. Bylo vidět, že je na něj pyšná, že je ráda že upoutala mou pozornost. Pozorný jsem byl, copak o to. Doslova jsem v něm a jeho okolí listoval. Odsunul jsem jednu nymfu za druhou abych ho mohl vidět v celé kráse, posouval jsem tu normálně sotva patrnou stříšku nad jeho hlavičkou - u ní je zřetelné, že je to ženská předkožka - její protáhlé ááách mi potvrdilo jak je tam vnímavá. Dostat se mezi stříšku a hlavičku, jak si kloužu pod předkožkou na žaluda když onanuju, se mi nepodařilo, ale i sám pokus ji musel vydatně vzrušit, tiskla se mi pevně na prsty a trochu se při tom kroutila. Uchopil jsem stříšku tak jak byla a ztahoval ji přes tu vypouklou hlavičku. Vzdychala. Tak ještě... a znovu... jasně vidím že celý poštěvák se zduřuje, je to jako u mně ztopoření. Vzdychá slastí a zas tak pohupuje pánví, skoro tak jako před tím pod horkou sprchou. Opustil jsem stříšku, zajel prstem pod něj a nadzvedával ho, i nymfy mu následovaly takže se objevil nezastřeně vchod do vlhké kundy... začínal jsem šílet vzrušením. Přesto jsem si hrál dál, nebo právě proto, bylo nádherné zažít ji tak vzrušeně zůčastněnou. Chtěl jsem ho mít v ruce celého. Tak jako prve stříšku teď jsem uchopil oba pysky, stiskl je přes hlavičku a začal prsty pohybovat. Nahoru a dolů, a zase... začíná vzdychat tak pohyby zrychluju. Její pohupování se změnilo na přirážení, její vzdechy na sténání... pak náhle hlasitý výkřik, řev... a měla ho nahoněnýho. Jen chvilku potřebovala na zotavení a začala se zajímat o mně. Ne tak úplně, jen o můj penis. Ne snad z velkého zájmu, jen jak říkala prvně "pro tebe jsme ještě nic neudělali".

Do toho jsem opravdu neměl chuť. Vydatně vzrušen sunu se k ní nahoru. Nechá se líbat, stejně nezůčastněně jako v ten první večer, stejně bez účasti mě nechá hladit a líbat své kouzelné prsy... dovedeš si přestavit jak je to divné, sám neskonale vzrušen, ale naprosto bez odezvy? (Později, když jsme o všem mluvili, řekla o nich "erogení zóny? U mně teda ne.") Klouzám znovu rukou dolů, propletu se hustým křoviskem, musím se na chvíli zastavit jak mě samotné chlupy na okundí příjemně vzrušují. (Mimochodem, mně vždycky.) Nevydá ani hlásku, ani její výraz tváře neukazuje očekávání nebo dokonce napětí. To se dostavilo okamžitě když jsem se rukou svezl do rozevřeného rozkroku a znovu narazil na NĚJ. V tu chvíli byla jako vyměněná. Vzdychla "ach"... skoro jako by byla sama překvapená, co jsem to tam našel. Bál jsem se na něj přitlačit (později mi vysvětlila že jí TAM nic nebolí), raději jsem sklouzl dál, níž, až jsem se dostal prstem do kundy. Polil mě pocit slastného vzrušení - vždyť konečně to byl cíl mého bádání. Nijak zvlášť na můj objev nereagovala.
Zato mně dotyk její vlhké studánky úplně vyvedl z míry. Pomoc jsem nepotřeboval, erekce byla ku podivu kapitální. Zvolna jsem ho do ní zasouval, byl jsem omráčen tím blahem jak mi ho její útlá kunda něžně objímala. Pámbuví, proč se člověk uprostřed nekonečné slasti musí hýbat, vytahovat a znovu zasouvat, nojo, každá pohlavní akce je halt věc tření. Čím víc tím větší slast. Prcání se tomu říká, co jsem s ní a v ní právě konal, myslím, že je to výstižné slovo. Skutečně, čím víc jsem prcal, tím větší rozkoš mě naplňovala. Mně, ale zřejmě jí ne. Teprve po chvíli, kdy jsem si na tu málem zapomenutou rozkoš pozvolna zvykl, hledám zrakem její obličej. Potřebuju nutně i zrakový kontakt s ní. Musím ji prosit aby otevřela oči a podívala se na mně. "Mně je tak krásně..." říkám, "ty jsi tak kouzelná..." Poslechla mně, vyšla mi vstříc, dokonce se trochu pousmála, ale obličej zůstal nadále bezvýrazný. Zadržet už mě to nemohlo. Byl jsem už daleko, vysoko, na té náhorní rovině slasti... ještě pár rychlejších pohybů, ještě trochu... už nevnímám nic, jsem jako opilý svým orgazmem - bez její účasti.

Do řeči se dala sama. Že mi to musí vysvětlit, "víš, já jsem totiž frigidní..." Skočil jsem jí do řeči: "ty a frigidní? Co to bylo před tím, jak jsi křičela... a před týdnem u mně.. Vždyť ty jsi prožívala nádherný orgazmus!"

"Jó, tam jó. Ale jinak... Pochvu nemám ráda, nic milého jsem z ní nikdy nepocítila, nevím na co ji vůbec mám. Dříve jsem se přetvařovala, tvářila se jako že jó, ale oba mí partneři mě prokoukli a opustili mě. Když to bylo podruhé šla jsem ke gynekologovi. Ten shledal všechno v pořádku a když mě vyslechl řekl, že musím jít k psychiatrovi. To uznáš, že jsem nemohla, mezi vámi se nic neutají, na co by měl můj šéf o mně takovýhle věci vědět..."