Bezmezná láska - s tchyní

V dnešním erotickém písemnictví se to jen hemží "zprávami", jak mladé ženy, ba co dím, děvčata si to vášnivě "rozdávají" se staršími ba i starými muži. Téma je jako údivné: hele, vono mu to v šedesáti docela šlo,... tomu 75letému jsem po Viagře odprcala kus dědictví... I když chápu, že to jsou všechno smyšlenky, fantazie (kdo by se chtěl zamýšlet nad oprávněností fantazií?) je nápadné, že podobné smyšlenky, fantazie s opačným nábojem (on mladý- ona starší až stará) se na těchto schránkách nevyskytují. Tak ještě fotky- ať v Galeriích Onanie nebo Amatérů se nezřídka objeví půvabné záběry rozkošných prsů, klína a i zblízka přirození žen určitě nad 60 let. Ale příběhy? Proto si troufám Vám sdělit ze svých zkušeností, o své největší, žhavé lásce. Neodhazujte, když se dovíte že a jak jsem se zamiloval do vlastní tchyně- a ona do mně. V životě to byl krásný román- nechť je takový i na papíře...

Se svou tchyní žiju pod jednou střechou už bezmála dvacet let. Když tchán náhle zemřel neměli jsme ještě dostavěno, takže jsme pro ní nahoře přikouzlili slušný pokoj s předsíňkou, vlastní koupelnu a kuchyňku. Dopoledne vaří a plete se uklizečce do domácnosti, zbytek dne tráví ve svém útulném pokojíku. Hodně čte, sleduje televizi a jen občas se nechá přemluvit k návštěvě kina. Jen k holiči chodí pravidelně.

Já s ní vycházím výtečně, líp než se svou matkou, a v poslední době líp než se svou manželkou. Tchyně a její dcera, moje manželka jsou naprosto rozdílné povahy. Taky to mezi nimi už dávno neklape. Já mám svou tchyni upřímně rád, snad něco jako by člověk měl mít rád vlastní matku... V poslední době odhaluji v sobě ještě jinou přilnavost... Asi si všimla, že my se ženou si nemáme co říc a ani spolu moc času netrávíme. Zkrátka, tchyně je teď se mnou většinu času co jsem doma, tím si ji také lépe všímám... ne, to není jen tím, že jsme víc spolu, ona se nějak i v chování změnila. Trvalo mi chvíli než jsem si uvědomil že se i jinak obléká. Najednou nosí kratší sukně, přilehavé blůzky a že se pod nimi konturují... sám jsem se okřikl, takhle si prohlížet starou ženu, tvojí skoro-mámu... ale moc mi tohle samookřikování nepomohlo. Do toho jsem si vzpomněl, jak mi manželka tak před půl rokem škodolibě vyprávěla jak se její máma žertem rozhořčovala jak jí za poslední dobu vyrostly prsa. "Celej život jsem je měla takový nanicovatý, (jako já, dodala na vysvětlenou Marta) a teď najednou, když už je k ničemu nepotřebuju takhle mi vyrostou!" Sám jsem si toho nevšiml- schovávala je v širokých volných blůzkách až teď se z nějakého důvodu odhodlala se jimi netajit?

Prvně si uvědomuju, že je to žena, a ne nějaká obyčejná žena, ale milá, velmi pohledná, útlá, vždy perfektně upravená... Až donedávna jsem nikdy nepomyslel co se může skrývat pod jejími vždy upravenými šaty. Nebyl jsem ten, jak Dostojevskij píše kdo při pohledu na ženu ji svléká očima. Snad že jsem k ní měl tolik úcty (co by bylo na erotickém obdivu neuctivého?), snad bych si to k vůli jejímu věku nedovolil... já nevím. Až teprve teď, kdy se manželka ode mně definitivně distancuje se mi najednou otevírají oči a já si několikrát denně musím uvědomit její půvaby. Nevadí mi že je o 20 let starší, že jí je přes šedesát, nevadí mi její scvrklá kůže na rukou ani její šediny. Asi nejsem dost obezřetný, všimla si asi už častěji jak na ni civím zraky... nebo konečně překonala své zábrany a byla ráda že připoutala mou pozornost? Byli jsme spolu dosud vždy otevření a upřímní, žádnou nelibost jsme před sebou nezatajovali. Byla by vhodná chvíle k diskusi. Děti přijdou až odpoledne, Marta - manželka- má službu na pohotovosti, do večera určitě nepřijde, měli bychom klid sami pro sebe. Asi ji to taky napadlo, tak to chtěla zkusit. Že je jí v poslední době nápadné že jsem v její přítomnosti málomluvný... ale že duchem nepřítomný nejsem, naopak že se jí zdá, že si jí nějak zkoumavě prohlížím. Ne, nevadí jí to, pokud se za tím neskrývá něco nepříjemného... ale to bych jí jistě řekl, že?

"Ach, víš co, babi, mě je jen strašně líto že jsme se za ta léta spolu víc nesblížili..." Když se na mně nechápavě dívá, jako jak nesblížili vysvětluju "no, jako muž se ženou... ty žiješ taková léta sama..." "Ale ty máš přece ženu, manželku, ty nežiješ sám!" namítá na oko nechápavě. Říkám, že si nemohla nevšimnout že to mezi námi už delši dobu neklape, že žijem každý pro sebe, sám- aspoň co mě se týče. Zpytavě se mi dlouho dívá do očí, pak sklopí zrak a rozpačitě se optá "a to sis myslil na mně? Domyslel´s to vůbec co říkáš? Vždyť jsem na tebe stará, já jsem vůbec stará ženská... NA TAKOVÝHLE VĚCI" jí vyklouzlo z úst.

Její rozpaky mi zvedly náladu. To nebylo odmítnutí, spíš naopak náznak, že se sama podobnými myšlenkami taky už zabývala. Dodalo mi to sebevědomí a pokračuju: "Proč vlastně ne... známe se takových let, máme se rádi, ještě ani jednou jsme neměli spolu nějaké sváry... babi... a těch pár let rozdílu mezi námi, v našem věku to přeci nehraje žádnou roli. Už dávno si promýšlím, proč chodíme kolem sebe jako mezmála cizí... že si tě často prohlížím? Ani si to neuvědomuju, ale když, tak je to proto že tě obdivuju... že se mi moc líbíš. Proč bychom se tedy opravdu nemohli sblížit jako muž se ženou... jen jsem nevěděl jak bych ti to měl říc...." Nevěděl jsem zda byla překvapená nebo dokonce zaskočená, anebo na to čekala. Ale poprvé jsem si zřetelně uvědomil, že - věk - nevěk - je to žena... a jako taková tě staví stále před tytéž nezodpověditelné otázky. Po delším mlčení se mi dostalo velice krátké, ale zřejmě velice dlouho a důkladně promyšlené odpovědi: "Víš, jsou věci mezi lidmi, o kterých se ani nemusí mluvit..." řekla pomalu s pohledem zahleděným do dáli. Rozbušilo se mi srdce, podíval jsem se jí do očí, tázavě jsem nadzvedl hlavu a snad i ramena... Načež ona se svezla zraky mě do očí, upřeně jsme se jeden na druhého dívali, když ona náhle pokynula hlavou, zřetelně na souhlas.

Chvíli jsme ještě stáli proti sobě, museli jsme oba zažít ten úspěch oboustrané upřímnosti. Udělala pak pár kroků ke schodišti, zastavila se, otočila a povídá: "Přijď nahoru... tak za čtvrt hodinky...." a udělala pár kroků po schodech. Znovu se obrátila a přísným tónem mi povídá: "A neříkej mi BABI! Však víš jak se jmenuju!"

Dveře měla pootevřené, ale přesto jsem zaklepal. Nic se neozvalo, tak jsem si dodal odvahy a otevřel dveře doširoka. Žaluzie byly spuštěné, v pokoji bylo přitmí, ale ona nikde. Je snad ještě v koupelně? Jak se otáčím narazím na její postel... Bába, pardon Eva v posteli, za bílého dne... to je pro její katolicky strohý způsob života zcela neobvyklé. Jdu k ní blíž, ruce má na dece, nad dekou NAHÁ ramena, to znamená že leží svlečená... čeká na mně? Bóže, takhle jednoduché jsem si naše sblížení nepředstavoval. Dívá se na mně s vážnou tváří, ani náznak úsměvu, zřejmě je na mně abych něco řekl. Vykoktávám něco jako že je to milé uvítání... a pak se to ze mne vysype: "Mohl bych ti tu deku odhodit? Jak rád bych tě viděl... doopravdy. Kolikrát jsem si tě tak vysnil, víš..." Nenechala mě domluvit a položertem a napůl přísným hlasem povídá: To nech na mně, to je ještě moje věc. Ale ty? Ty se tady chceš procházet jako když jdeš dělat do zahrady?" "Ne, to ne..." zakoktal jsem a ruče jsem se svlékl donaha. Veselo mi při tom nebylo, vídala mě do půl těla na zahradě, vždycky hlasitě obduvovala moje chlupatá prsa... ale teď, úplně nahý, před manželkou své ženy a babičkou svých dětí... Přerušila mé rozpačité úvahy když skutečně odhodila deku a odhalila své nahé tělo... Zarazil se mi dech. Na zlomek vteřiny mě upoutaly její půvabně velké kuželovité prsy. Na jinak štíhlém kouzelném těle. Jako bych se za svůj pohled zastyděl sjel jsem zraky nahoru, chtěl jsem se ji podívat do očí. Leč ona je měla nepřítomně zahleděné do strany, snad se mému pohledu vyhýbala, nebo snad poočku hleděla na můj úd? Jakoby magnetem přitahovány svezly se moje oči zpátky na její prsy, ten levý, co byl teď horní, plný, už na pohled hebký, kůže na něm hlaďounká... vrásky na krku při přechodu na hruď mizely, kůže hladká až k vrcholu prsu, kde přešla do tmavého, trochu hrbolatého dvorce se špičatou bradavkou uprostřed. Mírně visel nad pupík

Vydechl jsem, až snad vroucně: "Evo, ty jsi tak krásná, ty máš nádherné prsy..." Zvolna se zrakem vrátila do přítomnosti, teď už se mi podívala do očí, nebylo pochyb, že se zapýřila, rozdýchala se zhluboka. Pak se otočila tak polobokem, aby mi udělala místo a vyzvala mě, abych si sedl vedle ní. Jen jsem dosedl svezl jsem se hlavou k prsu a líbal jeho bradavku, dvorec, nadzvedl jsem celý prs a líbal ho ze stran. Eva vzdychala, to rozkošné "ááách, ty..." které jsem od tohoto okamžiku od ní tak často slýchal. Najednou jakoby do mně polila jako horká lázeň po celém těle. Eva se natáhla do mého klína a uchopila můj probouzející se úd. Šmátrala po něm, snad trochu rozpačitě, svezla se rukou pod pytlík a když rukou klouzala vzhůru uchopila už penis mezi prsty a pevně ho sevřela. Teď jsem musel já vydechnout, vzrušením a stupňující se slastí. Odpovídal jsem jí hnětením levého prsu, kroužil jsem dlaní po dvorci s bradavkou a dole jsem ji vtiskával tuhnoucího čuráka do ruky. Konečně jsme se k sobě přiblížili ústy, přisáli se na sebe a dlouho se líbali. Naše jazyky se třely o sebe jak se naše ruce třely o naše vnímavá místa. Bylo to divné, ty bledé tenké rty, kterých jsem si 20 let ani snad nevšiml, jsou teď kyprou studánkou, z níž saju sílu a energii, jež se hned realiztuje dalším ztopořním údu.

V tom se Eva vzdálila od mých úst, naklonila se nad mým klínem a začala mi líbat penis. Dole nad chloupky, pak se vezla rty pootevřených úst po jeho těle vzhůru, zastavila se pod žaludem, staženou předkožku začala olizovat, olizovala i dolní kraj, tu obrubu žaluda, až za chvíli pohltila celého žaluda a neúnavně ho lízala. Strašně mě to překvapilo. Odkud znala orální sex? Copak ho před 20 - 30 lety tchánovi "kouřila" - vždyť to slovo se ani neznalo... aby ho dostala do běhu? Nebo se tím dokonce sama vzrušovala když měla penis v puse? Proboha, proč ne, copak si pořád musíme namlouvat, že my jsme všechno objevili? Hrome, co ty obrázky ze starého Řecka, z Egypta... proč by moje tchyně v 21. století neměla znát taje orálního sexu?

Byl jsem šíleně vzrušen, vzdychal jsem, snad jsem i sténal rozkoší. Klouzl jsem ji rukou po břiše, trochu vrásčitém, pravda, ale neobyčejně štíhlém, jak byla celá - až na ty grandiózní prsy. Strašně mě to táhlo dolů. Zdálo se mi, že vycítila že mně tak přitahuje kunda, protože mi její analogii vytvořila ústy na penisu. Vtáhla celého ptáka dovnitř, přistrčila si ho rukou a obemkla ho rty pevně kolem dokola. Začala hlavou hýbat nahoru a dolů, klouzala pevně semknutými rty po celém čuráku od shora až dolů. Ale ne, to nešlo jen o mně. Stejně tak ona potřebovala dvojité dráždění, dvojí styk. Jak ústa tak kunda potřebovaly bezprostřední styk se mnou, byť i chvíli jen zprostředkovaný prsty. Ale nepodceňujme prsty! Bylo to šílené, ale stejně šíleně se mi chtělo dosáhnout prsty její skutečnou kundu. O to jí - třeba podvědomky- šlo. Jak jsem se probral jejím křoviskem - pravda ne tolik hustým jako má manželka- a překlouzl přes zduřeného poštěváčka prsty dovnitř, začala pohybovat zadkem proti, prcala se svou útlou vlhnoucí kundou o mé prsty čím dál víc, tak rychle jak pohybovala nahoře hlavou po mém už ztopořeném penisu.

Uvolnil jsem si ty dva prsty co byly v pevném zajetí její onanující kundy, uchopil do nich poštěváčka - bóže jak ho tak stará žena může mít tak velikého, se zduřenou hlavičkou- a třel ho prsty kolem dokola. Řičela rozkoší a svoje kluzy po čuráku zrychlila. Najednou toho bylo na mně moc. Prosil jsem jí úpěnlivě, aby mě pustila k sobě, dolů, "pusť, teď, pojď, teď musíme prcat..." Od samého začátku jsem měl obavy, jestli k tomu snad skutečně dojde, jak to půjde. Půjde to vůbec? Šedesátiletá žena, jistě deset let po přechodu, která prokazatelně dvacet let neměla nic s mužskými... ta musí mít pochvu atrofickou, svraštělou, snad sevřenou. Kdyby desetkrát denně onanovala (když tak rukou, hanbou by se popadla kdyby si měla jít koupit nějaký vibrátor!), což moje tchyně téměř určitě nedělala, bude její pochva schopná vůbec souložit?

Když jsem se sesouval dolů, sesunul jsem se jí hlavou do klína a pár vteřin jí lízal vchod a její (opravdu) malé pysky, nymfy. Na jazyku se mi všechno líbilo... ale ona byla netrpělivá, už chtěla taky prcat, tahla mě za hlavu vzhůru a dole na mne čekala svou rukou a přiložila mi ho na vchod. Jen zlehka jsem přitlačil, vklouzl mezi těmi tenkými nymfami do hloubi té tajůplné propasti. Krátce jsem ho povytáhl a zarazil až do konce, až se celá otřásla. Oba jsme vyhekli silnou rozkoší a na chvilinku zůstali takhle stát, opojeni tím slastným objetím našich intimit. Nic atrofického, kunda jak má být, útulná, vlhká, pohostinsky teplá, lehkými svíravými pohyby stiskává čuráka jako na přivítanou...

Zvolna se povytahuju, i ona se stáhne trochu zpátky, až ucítila mého žaluda na svém poštěváčku, pak se začala zase zvolna sunout po údu zpátky. Byly to úžasně milé pohyby, vkluzy, ale já to dlouho nevydržel a začal jsem ho do ní vrážet silou. Vyhekla, až jsem se lekl, že jsem byl moc násilný, ale ona to zopakovala, povytáhla až skoro ven a teď přirazila sama silou, až jsme vyhekli oba. Dali jsme se do smíchu a chvíli tyhle hříčky opakovali. Zažil jsem další překvapení: nejen že je stará, ale je vysloveně malého růstu - snad necelých 160, kde se v ní bere tak dlouhá, hluboká kunda? Posléze se to změnilo v souvislé šoustání, mrdání zní líp, hezky od kraje až na dno a znovu... a znovu... Chvíli jsem ji při tom laskal prsy, ona se na mně vděčně usmívala, když se to náhle nějak začalo stupňovat. Ztočila se trochu na bok, jednou nohou mě obkročila aby mohla vydatně přirážet, natáhla ruce vzhůru, přitáhla si mou hlavu a do ucha mi tiše, ale důrazně šeptala: "Petře... Petříku, prcej, víc, prcej mě, nó, nó, ještě... ještě trochu..." V tom se prohnula, zařvala hlasitě "teď, áááááááách" a právě v tom ááách mi do ní vystřík. Mohutně, až sebou ještě cukla. Teď jsem zřetelně cítil její "dno", hrbolek děložního čípku, jak se v jejím orgazmu stahoval proti mému stříkajícímu agresoru.

Párkrát jsem ho ještě přistrčil aby se dovystřík, i ona trochu pokroutila zadečkem a pak jsme zůstali v sobě, v rajském klidu. Po chvíli se znenáhla něco probouzí. Drobné slabounké cukání v čuráku - musím se optat: "to děláš schválně?" Zdráhala s odpovědí a skřípla tentokrát vydatněji. Začíná mi svítat: "Ty bys chtěla jinak?," Stydlavě se mi zaryla obličejem pod tvář a šeptá: "Když já se ale strašně stydím..." Nenapadá mi za co by se teď, po tom všem ještě mohla stydět, ale ženské duše jsou vůbec těžko pochopitelné a pak ona, v jejím stáří... Líbám ji na čelo, hladím ji po rtech, po to krásném horním prsu, pohladím ji ještě neukliďněného poštěváčka- teď mírně vzlykne, ale souvislost mi stále ještě nenapadá... ona mi to hned šeptem vysvětlí. "Já bych chtěla mrdat sama... víš, na tobě zeshora.... to jsem si vždycky přála, to by muselo být ze všeho nejnádhernější..." Jak to bylo krásné doznání, jak dojemné... Přejela mně znovu horká vlna - po kolikáté už dneska?

VLNA ZAMILOVÁNÍ. Vyzvedl jsem ji - byla jako pírko- a posadil si ji rozkročmo na svůj klín. Měla náhle dost co dělat. Prsy, ty biblické giganty, odsunula jednou rukou výš a trochu do stran,aby obou klínů dobře viděla. Tři prsty vsunula do pochvy, zřetelně aby je navlhčila, a pak jimi uchopila můj úd, který ještě zdaleka nebyl v plné pohotovosti. Pustila své prsy (všiml jsem si že se jimi častěji zabývá, než je zapotřebí), při jejich plnosti a jistě i váze neklesly moc pod linii jejich úponů, ale aspoň symbolicky si zjednala prostor k honění mého ještě liknavého. Nepotřeboval moc, za chviličku jí pevně stál v ruce. V tomle "zeshora" zřejmě nezkušená podívala se mi tázavě do obličeje. Přikývnul jsem, jen ještě pro každý případ dodávám poučení (já věšný mudrlant) "ze začátku pomaloučkou dolů" Jéžiši ta to rozjela! Žádný pomaloučku... plynule se svezla po ptáku až dolů, hrází se průzkumně posunula po jeho hřbetu a pak zvolna nahoru... opřená o můj hrudník se upřeně dívala jak vylézá, jak se objevuje obruba žaluda, pak stiskne nohy (že se nebojí, že jí nevyklouzne?)a sesouvá se - asi s přilepenýma nymfama na ptáku zas až dolů. A znovu, a celé znovu, stále stejně, zhluboka dýchá a já nuceně zadržovaným vzrušením lapám po dechu. Kozy se jí chvějí, ty krásné pevné prsy se pohupují jak ona se sváží dolů a nahoru. Je to šíleně napínavé, já neumím být pasivní, strašně se mi chce přirážet, ale přesto že je tak lehká nedaří se mi to. Až za drahnou chvíli se naklonila úplně dopředu, lehla si na můj hrudník a mohutným polibkem se mi přilepila na rty. Dole se mi ulevilo, získal jsem sice krátký úsek, ale volný pro krátké přímrdy. Tón udávala dlouhými pohyby nadále ona, já jen vždycky trochu přirazil, ale už to mě polilo rozkoší... Na chvíli. Zřejmě už na samém vrcholu se napřímila, chytla se mě za zadkem za stehna a za ustavičných výkřiků "už, už, už...." nás oba domrdala ke společnému nekonečnému orgazmu. Po vystřízlivění řekneme oba jedním dechem to, co se po úspěšném orgazmz říkat nemá: JÁ TĚ MILUJU