O Červené Karkulce

Byla jednou jedna chaloupka a v ní žila Vendulka se svou maminkou. Vendulka, nebo také Wendy, jak jí její přátelé říkali, se nijak zvlášť nelišila od jejich vrstevnic. Když jste vešli do jejího pokoje, většinou jste ji našli ležící na posteli, jak si listuje nějakým dívčím časopisem a poslouchá hlasitou muziku. Zkrátka typická ztřeštěná puberťačka. Vendulka měla dlouhé tmavé vlasy, šibalský obličej a téměř dokonalou postavu. Měla pěkná pevná prsa - ani malá ani příliš velká, zkrátka tak akorát a krásně kulatý zadeček. Nade vše milovala červenou barvu a to se také odráželo na jejím šatníku. Její typický outfit se skládal z červeného vršku, který svým hlubokým výstřihem pohoršil už nejednoho důchodce, červených lodiček a červené kožené minisukně. Pár kluků, kteří měli to štěstí poznali Wendy blíže může dosvědčit, že pod ní nosí červená tanga. Z legrace ji dali přezdívku Červená Karkulka.

Její babička, která bydlela na samotě u lesa, dnes slavila narozeniny. Vendulčina maminka proto nachystala košík plný dobrot. Přidala do něj i trošku něčeho ostřejšího, ať si bábi užije. To vše pěkně zabalila a zamířila k Vendulčinu pokoji. Zem se podivně chvěla, jak se blížila k jejím dveřím. Zatáhla za kliku a z pokoje se na ní vyřítilo snad přes sto decibelů podivného řevu, který mladá generace nazývá hudbou. Vendulka, ostatně jako vždy, ležela na posteli a četla si."Ztlum si to!" Nic se nestalo. "Ztlum si ten kravál!", zařvala z plných plic. Boj proti dvěma velkými reproduktorům ale nemohla vyhrát, a tak to vypadalo, že jen na prázdno otevírá pusu. Wendy spíše náhodou vzhlédla ke dveřím, pohled na gestikulující matku ji nijak nerozhodil. Vendulčina máma už toho měla dost a tak si došla k rádiu a vytáhla šňůru ze zásuvky. "Kolikrát jsem ti říkala, že ten randál nemáš pouštět tak nahlas?" "Ale mami, to je Heavy Metal," řekla Wendy celá dotčená, že se někomu nelíbí hudba jejího idola.

Maminka jí ukázala košík a vysvětlila jí, že ho má donést babičce. Wendy, která stále ještě ležela na posteli, z toho nápadu nebyla vůbec nadšená. Obrátila oči v sloup a zamumlala něco o tom, že nemůže, že jde dnes na diskotéku. Pak se vrátila zpátky ke čtení, asi doufala, že matka odejde a k babičce si zajde sama. To ale její mámu pěkně dopálilo. Z nočního stolku vzala dřevěný kartáč na vlasy. Pak si došla k Wendině posteli, vyhrnula ji sukni a kartáčem jí pořádně přetáhla po zadku. Wendy byla v šoku, vůbec to nečekala. Máma ji jednou rukou přitlačila k posteli, aby s sebou necukala zatím co druhá ruka se starala o neustálý přísun ran kartáčem. Wendy naříkala a slibovala, že košík babičce zanese a že už se polepší. Aby také ne. Výprask kartáčem byl pořádně bolestivý, protože ten tenký proužek látky mezi jejíma půlkama neposkytoval žádnou ochranu jejího citlivého pozadí. Dostala ještě pár závěrečných a pak jí máma nechala jít.

Vendulka šla lesem. Zadeček ji už přestal bolet a rozlévalo se po něm docela příjemné horku. Nespěchala. Ono ani nešlo spěchat po lesní cestě v lodičkách s vysokým podpatkem. Nezapomeňte, že se Wendy původně vymódila na diskotéku. Došla na palouček a na chvíli se posadila na pařez, že si odpočine. Vyjekla, postavila se a chytila se za bolavou prcinku. No holt bude muset odpočívat ve stoje. Sžírala ji zvědavost, a tak nakoukla do košíku, co že to vlastně nese. "Nějaké sladkosti, buchty, hmm, ale to se podívejme, vodka,..." komentovala s nadšením svůj objev, "..a tady je vínečko". Wendy nebyla žádný svatoušek a k všelijakým lehce návykovým látkám měla docela kladný vztah. V košíku byly dvě láhve a tak si řekla, že se toho určitě zas tak moc nestane, když se jedna z nich ztratí. Otevřela víno a trochu si cvakla. Chvíli jen tak stála a kochala se pohledem na přírodu, ještě párkrát si lokla a pak se vydala na cestu. Ušla sotva pár kroků a před sebou uviděla medvěda.

Poznámka autora: Pozorný čtenář si teď asi říká jestli jsem se náhodou nezbláznil. Pochopitelně v originále vystupuje vlk a ne medvěd. Ale byli jste někdy v ZOO? Viděli jste tam vlka? A vy skutečně věříte, že by se do jeho břicha vlezly dvě ženské? Tak vidíte. Musel jsem zkrátka tuto nelogičnost odstranit a vyměnit vlka za zvíře s podstatně větším žaludkem.

Medvěd se postavil na zadní a povídá: "Ahoj Karkulko. Kam jdeš a co to neseš v tom košíku". Karkulka ztuhla, podívala se na láhev vína, která trčela z košíku a dala si bláhové předsevzetí, že už nebude pít. Vzala ze země klacek, hodila ho po medvědovi a utíkala, jak nejrychleji mohla. Medvěda se to velice dotklo. S takovou nezdvořilostí se ještě nesetkal. Na slušnou otázku dostat klackem po hlavě - taková nevychovanost. Rozhodl se, že se Karkulce pomstí. Znal své teritorium dobře a věděl, že touto cestou se dá dojít jen k jedné jediné chaloupce. Jak Karkulka běžela, lahve alkoholu v jejím košíky o sebe cinkali. Toho si pozorný medvěd také všiml. Došlo mu, že se asi bude něco slavit. V jeho chlupaté hlavě spřádal lstivý plán.

Medvěd to vzal oklikou lesem a brzy dorazil k babiččině chaloupce. Zaklepal, bábina mu otevřela a než se stačila natáhnout pro berli, aby ho praštila, už byla v něm. Oblékl její šaty, které našel ve skříni. Nebyl to žádný transvestit, pro jeho plán to zkrátka bylo nezbytné. Medvěd si lehl do její postele a čekal.

Mezi tím Karkulka došla skoro až ke svému cíli. Chaloupku měla na dohled. Chtěla jít dál, ale pak se zarazila. Co s napůl vypitou láhví vína? Když jí dá babičce, tak bude vědět, že ji vypila a z toho by mohl koukat další výprask. Kdepak, pomyslela si. Položila flašku na zem a zakryla ji trochou jehličí. Až se bude vracet zpátky, vyzvedne si ji a může si ji nechat na horší časy. Karkulku její nápad tak nadchl, že úplně zapomněla na incident s medvědem. Zaklepala na dveře chaloupky. Z ní se ozvalo "Vstupte", tak vstoupila.

Babička ležela v posteli, šátek na hlavě. "Ta má ale ránu. Proč si to neoholí?" diví se Karkulka. Karkulka se snažila starší spoluobčany přehlížet, zvláště když seděla v tramvaji. Uvažovala, jestli některý z těch co potkala, vypadal taky tak divně. Bylo to zvídavé děvče a tak se rovnou zeptala "Babičko, proč máš takové chlupy?"
"To aby mi nebyla zima, děvenko."
"A babičko, proč máš tak velké uši?"
"To abych tě dobře slyšela."
"Babičko a proč máš tak velké zuby?"
"To abych tě mohl sežrat, za to jak se ke mně chovala, ty spratku jeden nevychovanej!", řekl medvěd a Karkulku sežral. Medvěd byl spokojený. Tak dobře se už dlouho nenajedl. Asi by obě ženy strávil a příběh by mohl skončit, jenže...

K chaloupce měl namířeno i Jirka, myslivecký učeň. Věděl, že babička dnes slaví kulatiny, tak se rozhodl, že se cestou staví a staré paní popřeje. Dveře chaloupky byly otevřené a na zemi ležel medvěd. Jirka sundal s ramene brokovnici a z medvědovi hlavy nadělal řešeto. Z jeho břicha se ozývalo tlumené volání o pomoc. Vytáhl nůž, rozříznul medvědovi břicho a vysvobodil obě ženy. Ty mu děkovali, za to že je zachránil a Wendy si uvědomila, že Jirku vlastně zná. Byl to ten hezký kluk, co ho minule potkala na diskotéce a po kterém jela. Vendulka dala babičce košík, popřála jí vše nejlepší a už se chystala, že se se svým zachráncem trochu projdou po lese. Babička mumlala něco o tom, že je to zvláštní, že každý rok dostává dvě flašky a letos jen jednu. Dvojice ji ale už nevěnovala žádnou pozornost a se zamilovaným pohledem zamířili do lesa.

Stáli na lesní cestě a líbali se. Vendulka mu ještě jednou poděkovala, že ji zachránil. Jirka ale zvážněl. "Víš Wendy, chtěl jsem s tebou probrat, něco velice závažného." Vendulka na něj hodila nechápaví pohled. "Nemohl jsem si nevšimnout, že jsi trochu cítit alkoholem," řekl přísným hlasem, "a babička si stěžovala, že ji jedna láhev chybí, navíc...". Poslední větu už nedokončil, protože skoro zakopl právě o tu flašku s vínem, kterou tam Karkulka ukryla. Koukli na sebe, nemělo žádnou cenu zapírat. Jirka utrhl větvičku z lískového keře, který rostl při cestě. "Budeme s tím muset něco udělat. Svlíknout!" řekl přísným tónem. Vendulka jen neochotně sundala vršek a svlékla sukýnku. "No vidím, že dnes nejsem první, od koho dostaneš," řekl pobaveně a se zájmem sledoval její rudou prdelku. Vendulka se zastyděla a na chvíli zarazila, ale Jirka ji probral švihnutím přes zadeček. "Podprsenku a kalhotky taky," upozornil ji. Vendulka si tedy svlékla i své sexy prádélko a stála před ním docela nahá. Rukama se snažila zakrýt její ňadra a hladce vyholenou broskvičku. Bála se toho, co ji čekalo, ale Jirka byl přitažlivý a tak ji to vše zároveň i trochu vzrušovalo.

Nedaleko od nich stál vyvrácený strom a Jirka toho hodlal využít. Poklepal na jeho kmen proutkem a řekl Vendulce, ať se přes něj ohne a mírně roztáhne nohy. Poslechla a čekala, co se bude dít dále. Jirka se napřáhl a dopadla první rána. Vendulka vyjekla, narovnala se a začala si hladit zadeček rukama. "Tak to ne. Hezky se zpátky přehni!" Vendulka poslechla a na její zadeček začaly dopadat další rány proutkem. Po každé z nich ji na zadku zůstal fialový proužek. Po chvilce se Jirka rozhodl, že to už stačí, odhodil proutek a díval se na to něžné stvoření. Pořád zůstávala ve stejné pozici a tiše plakala.

Jirka si prohlížel své dílo. Trochu se lekl, jestli to nepřehnal. Na krásném kulatém zadečku teď bylo dobrých dvacet fialových pruhů. Jirka přejel pohledem níže na její třesoucí se roztažená stehna a především na to místečko mezi nimi. V poklopci ucítil, jak se jeho pták začíná pomalu zvedat. Natáhl ruku a pohladil Vendulčin citlivý zadeček. Jemně, jak nejjemněji dokázal. Přesto sebou trhla. Sjel rukou na její hladká stehna. Neodolal a prstem přejel po jejich stydkých pyscích. Vendulka ze sebe vydala slastné vzdychnutí, zřejmě se jí to líbilo. Pokračoval v hrátkách s její kundičkou, cítil, jak vlhne. Zasunul prst do její štěrbinky a dráždil ji zevnitř. Vendulka sténala čím dál víc. Jirka vytáhl prsty z jejího otvůrku a přejel ji po ní několikrát jazykem. Vendulka okamžitě vyvrcholila. Jirka ji pomohl vstát, líbal ji a hladil její nahá prsa. Mezi tím ho Vendulka pomalu svlékala. Rozepla mu kalhoty a osvobodila z nich jeho mohutného ptáka. Vzala si ho do pusy a začala ho kouřit. Jirka byl brzy na pokraji orgasmu. Chtěl se ale udělat do ní. "Dobře, ale budu nahoře." řekla Vendulka s ohledem na své bolavé pozadí. Jirka, teď už celý nahý si lehl do trávy a Vendulka si na něj nasedla. Jeho úd zajel hluboko do její pochvy. Vendčina kundička byla plná až k prasknutí a to se jí taky moc líbilo. Začala pomalými pohyby a postupně zrychlovala. Brzy společně dosáhly nádherného orgasmu.

Oblékly se a Vendulka zjistila, že už je spousta hodin. Dala Jirkovi pusu a slíbila, že si to určnitě někdy znovu zopakují. "Tentokrát už bez toho výprasku? zeptal se Jirka. "A ty si myslíš, že vydržím být do té doby hodná?", řekla a spiklenecky se pousmála.