Svatyňka lásky
Křivky touhy se protly v bodě mazlení, na loži vystlaném beránky z oblohy, nahatá tak, jako ve chvíli zrození, svými ňadry podpíráš klenbu s hvězdami. Bezbranné tělíčko hadrové panenky na bíle prostřeném oltáři rozkoše, přes řasy skrze kraječkové záclonky stydlivě hledíš dolů na svůj klín. Patami opřená o oblý zadeček, stehna na přesné kolmici k ose těla, mezi nimi čárkou rozťatý kopeček, vzrušením o sebe třeš spojené šlapky. K líbání vyzývá slaďounký pelíšek, v chrámu tajemství mezi stydkými pysky, čechrám drapérii růžových záclonek, v nejskrytější pokladničce každé dívky. V kapličce svěcené holčičím dresingem, nabírám z kropenky tvé kapičky vláhy, bříško ti pokrývám záhadným designem, symboly z učebnice magie lásky. Tekutina slasti s příchutí nektaru obřad je povýšen na kouzelné snění, beze slov vzdycháme horoucí motlitbu, naše těla se spojila hříšnou vůní... Zůstanou mi jen neskutečné vzpomínky, co umí ta zvláštní erotická síla, v záhadném mysteriu dívčí svatyňky, ve které se vyznává odvěká víra
|